Strašidýlko

       Klárka

Naše tužka se teď v lese
strachy sama bez nás třese.
Stojí před ní velký hrad,
zabalil ji vnitřní chlad.
Z podzemí slyšela: Buch a buch!
Zjevil se před ní veliký duch.....
Pastelka se polekala,
domů rychle utíkala.
Nyní si už spinká v teple,
strašidlo se tváří vztekle.
Kdysi naše strašidýlko
zlobilo jen malilinko.
Když chodilo do školy,
dělalo si úkoly.
Teď však musí venku strašit,
vzalo si s sebou jenom sešit.
Jak se správně strašit má?
A jak se to nedělá?
Dneska straší samo v hradu,
tužka leží až někde vzadu.